Saské Švýcarsko

  *Tohle je jeden z retrospektivních reportů,které mám v zásobě a nestihl jsem je publikovat.*

Koncem letních prázdnin 2012 jsem vyrazil na dvoudenní výlet do Saského Švýcarska,nakonec jsem skončil i na české straně,ale o tom až pozdějí.Výlet jsem si naplánoval v duchu backpacking light.To znamená že vzhledem k předpovědi počasí jsem nebral stan ani tarp,jen spacák a karimatku,nebral jsem ani vařič,to nemá v létě na dva dny cenu a místo pohorek jsem vzal tenisky s běžeckými návleky.Tím pádem se mi batoh smrsknul na pár kilo včetně jídla a vody,takže se mi šlo nádherně.

Vyrazil jsem z Prahy v sobotu ráno mezinárodním rychlíkem Alois Negreli v 6.29 a v 8.15 už byl v německu v Bad Schandau.Z nádraží mě čekal 5km přesun městem do skal,MHD jsem neřešil a vyrazil pěšky.Cestou jsem měl nutkání zastavit se v pekárničce u Lidlu,můžete tam posedět a dát si skvělý koláč a kafe,ale už jsem se těšil do skal a tak jsem tentokrát odolal.Pokud budete mít cestu určitě se tam stavte.Za Postelwitz jsem se konečně dočkal a začal stoupat mezi skalami po žluté značce která vede na Schrammsteine a kde jde po spoustě žebříků a skalní hřebenovce.

 

Nahoře je pěkná vyhlídka na Labe.Na začátek to byl moc pěkný skalní bonbonek - vlastně nejlepší z celého výletu.Pak jsem pokračoval kousek po lesní cestě po modré a z ní sešel dolů na červenou pod Kleiner Winterberg odkud je krásná vyhlídka na stolové hory.Odtud červená vede pěkným a celkem dlouhým trailem v traverzu a dovede vás až k Zeughausu,kde je infocentrum a hospoda s českou obsluhou,tady jsem si dal přestávku a výborného Radlera.

Dál jsem pokračoval po zelené na Pohlshorn což je jedna ze stolových hor které jsou vidět z vyhlídky pod Winterbergem.U Kleines Pohlshornu se zelená rozdvojuje,a jelikož jsem nedával pozor,tak jsem sešel k silnici zbytečně brzy a čekala mě větší porce asfaltu do nejbližší vesnice což byl  Himterhersdorf.V lese za vesnicí jsem opustil zelenou a po žluté dolů k řece.

Odtud jsem pokračoval podél řeky po červené,minul jsem přístav pramic pro turisty a začal se rozhlížet po nějakém převisu na spaní,ale jako na potvoru nic a tak jsem pokračoval,minul druhé přístaviště a odtud po modré pořád podle vody.Už jsem byl smířený že se natáhnu někde pod strom,ale naštěstí jsem jedno místo našel(jediné široko daleko) a vyplatilo se,protože k ránu začalo pršet.

Spalo se mi dobře až na nějaký podezřelý šramot a jak jsem ráno zjistil,nějaká myš mi ohryzávala snickersku.Během snídaně přestalo pršet,jen drobně mrholilo.a tak jsem ani nevytahoval bundu a vyrazil dál.Tady už cesta nevede ve skalách,ale v krásném údolíčku plném metrových kapradin,do toho mlžný opar - nádhera.

Došel jsem až na rozcestí na CZ/D hranici a odtud jsem měl v plánu dojít skalami na Grosser Winterberg,ale chtěl jsem si zkrátit cestu hezkou pěšinkou a trochu zabloudil.Nejsem žádná lama,běhal jsem orienťák a měl jsem papírovou mapu a GPS v telefonu,ale ve skalách jsem neměl signál a mapa neseděla se skutečností jak jsem potom porovnával když jsem se zorientoval.

Dopadlo to tak že mi to vůbec nevadilo,času jsem měl dost a divočina v I.zóně je fascinující.Došel jsem po cestě na nějakou paseku,z ní sešel skalami dolů k potoku a ocitl se na hranici,vedl tudy náznak pěšinky,místy zarostlé místy se zbytky povalového chodníku.Zkusil jsem to doleva,ale ztrácela se v džungli a tak jsem šel vlevo a došel k Luchssteinu,což je památník na zastřelení posledního rysa v roce 1743.Rys se ale v posledních letech začal opět objevovat v okolí Hinterhermsdorfu.

Odtud jsem pokračoval dál po hranici,hlavní cesta uhýbala z hranice doprava a tak jsem zůstal vlevo a plížil se divočinou.V jednu chvíli na mě z boční rokle z mlžného oparu asi 50m vykoukl jelen sedmerák,chvíli jsme se pozorovali a on potom majestátně odběhl na opačnou stranu.Úžasný zážitek.Pěšinka se potom začala zvedat a potom skončila v neprostupné rokli a tak jsem se stočil doleva po cestičce která křižovala hranici a po nějaké době skončila na lesní cestě.

Ještě pořád jsem nevěděl kde jsem a tak jsem se dal opět do leva do kopce,kde lesní cesta končila na další pasece(byl na ní zvláštní kámen s vytesaným lavorem a odtokem),ale z ní se vinul náznak pěšinky a tak jsem pokračoval až jsem došel na vrch a po něm po skalách až nakonec kde byl pěkný výhled a kde jsem se konečně trochu zorientoval.Byl jsem na Oltářním kameni.Jelikož se odtud nedalo rozumně sestoupit a nechtěl jsem už dál bloudit - tři hodiny mi stačily,vydal jsem se zpět po vlastních stopách a sestoupil po lesní cestě až dolů.tady se cesta opět rozdvojovala a tak jsem se vydal vlevo tou lepší,což byla chyba,protože ta horší vedoucí přes mokřad by mě dovedla zpátky do německa na mojí původní trasu.

Místo toho jsem vylezl na magistrále vedoucí z Mezní Louky na Pravčickou bránu,všude davy turistů a hulákajících dětí.Docela šok po tom klidu v I.zóně.Ale na to abych se vracel bylo už pozdě a navíc jsem dole viděl čerstvé stopy,což mohl být někdo z N.P. a tak jsem to vzdal a vyrazil s davem.Když už jsem tam byl tak jsem se podívla i na tu Pravčickou bránu a po nezbytném pivku vyrazil do Hřenska.Cesta už moc neubíhala,přemýšlel jsem že bych to natáhnul ještě někudy do německa,ale nic kloudného jsem nevymyslel,bloudit se mi už nechtělo a tak jsem odpoledne dorazil do města.

Tady bylo turistů ještě víc,takže jsem rychle skočil na přívoz na vlak.zastávku.Zkoušel jsem si koupit jízdenku v automatu,ten bral jen peníze(měl jsem ale málo euro),karty nebral,což bylo nakonec dobře,protože když jsem si pak kupoval ve vlaku jízdenku od českého průvodčího,ten mi poradil ať si koupím jen jízdenku do Děčína a za hranicemi mi prodal jízdenku z Děčína do Prahy - vyšlo to o dost levněji než kupovat přímou jízdenku v německu!

Výlet to byl super,počasí celkem vyšlo,akorát jsem měl zpestření v podobě přisátého klíštěte,které jsem objevil až na zpáteční cestě a pokoušel se ho co nejdřív vyndat za jízdy v drkotajícím vlaku-naštěstí se povedlo bez následků.Galerka tady.Trasa tady.Deu