Boarderline - trek přes Rychlebky a Králický Sněžník

 Výhled ze Smrku na Brousek

 Letos na jaře se mi v hlavě zrodil plán že podniknu přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku přímo po hranici a tak když začátkem května nastal prodloužený víkend nebylo na co čekat.Předpověď počasí byla všelijaká,navíc jsem netušil kolik je v horách sněhu,ale to mě neodradilo.
 Tentokrát jsem cestu plánoval víc dopředu a tak jsem měl čas vytisknout si mapy na A4 aby pasovaly do mapníku,nakoupit si jídlo a sehnat levnou jízdenku přes eshop ČD.Další motivací bylo přejít na systém "light backpack",prostě netahat sebou spoustu zbytečných a těžkých krámů díky čemuž se mi podařilo srazit váhu batohu na necelých 14kg včetně jídla na 5 dnů+2,5l vody a zrcadlovky - o tom bude samostatný článek.

Ready to go

 Ráno mi málem ujel vlak,nějak jsem nepospíchal,ujelo mi metro a další jelo až za 10min.,to už jsem byl lehce nervózní,ale dobře to dopadlo a já seděl těsně před odjezdem ve vlaku směr Zábřeh.I přes brzkou hodinu byl vlak narvaný k prasknutí a spousta lidí neměla místenky,což nechápu,já tu mojí dostal zdarma k jízdence.V Zábřehu jsem přesednul na "spěšný " vlak do Jeseníku a tam jsem se přesunul na autobus do Bílé Vody což byl cíl mojí cesty.Těsně před polednem jsem po 5,5h cesty u psychiatrické léčebny v Bílé Vodě,v autobuse nás jelo na konečnou jen pár,asi návštěvy do léčebny.

cesta od léčebny v Bílé Vodě

 Je jasno a vedro,to jsem nečekal.Rychle do sebe hážu sváču a upaluju do stínu v lese.Nejdřív se jde po lesní cestě asi 6km do sedla Růženec,je to mírně do kopce a tak to odsejpá.V sedle se napojuji na polskou zelenou turistickou značku,která mě bude provázet až do cíle v Lichkově.Jen začnu stoupat 3km na Borůvkovou Horu 899 m.n.m.,vyřítí se na mě první biker a za ním asi 1500 dalších,poláci totiž pořádají MTB Marathon a tak mám o zábavu postaráno,je vidět že někteří jedinci moc techniky nepochytili,sjezd je težký a tak padají jak hrušky-viděl jsem třeba týpka na "Tesco"biku v civilních hadrech,hlavně že měl na ruce přivázanej Iphone a v uších sluchátka,ti rozumnější dolů tlačí a jen pár ostřílených borců si to dává dobře.

biker kousek pod vrcholem Borůvkové Hory

 Cestou počítám popadané lahve a pumpičky a sem tam uskakuji z trailu abych nepřekážel.Dorážím k rozhledně,prvně běžím fotit nahoru a pak jdu dolů na pivo a doplnit od ochotného majitele vodu z kanystru.Po odpočinku pokračuju dolů na sedlo Travná,kde je hraniční přechod.

výhled z Borůvkové Hory

Turistická značka se odpojuje a tak jdu hraniční pěšinkou až dolů,tady už lidi nepotkávám a těsně u přechodu musím brodit menší bažinu.Ze sedla pak pokračuji na vrch Travná 711 m.n.m. a dál po hranici okolo Zálesí až na Koníček 850 m.n.m.,kde kousek před vrcholem rozbíjím první tábor.

sedlo Trávná

 V lese je ticho a klid,rychle se stmívá a tak po večeři z bramborové kaše v prášku a slaniny lezu do spacáku.Nestačím ani usnout a už je tady bouřka.Blesky prořezávají tmu,hromy duní jak subwoofer v hvězdných válkách a padá i zmrzlá krupice.Bouřka mě lízne jen okrajem,ale i tak jsem vysranej jak nikdy,kdyby mi vítr sebral stan nebo mi spadla na hlavu větev bylo by  zle.Naštěstí je za půl hodiny konec a já konečně usínám.

nocleh na hranici

 Ráno se budím do podmračené oblohy,sice na chvíli prosvitne slunce ale jen aby zase zalezlo.
Balím věci a scházím sto výškových metrů z Koníčku na sedlo Černý Kout,odkud pokračuji na Černý Vrch 825 m.n.m a pak dolů do sedla Hraničky,kde stála dřív vesnice,ale po vysídlení tu nic nezbylo,domy si rozebrali lidé z okolních vesnic na stavební materiál a tak vesnici připomíná jen kříž na louce  u kterého loguji prvni GC.

Hraničky

Tady se konečně mraky trhají a tak fotím o sto šest.Z Hraniček jdu na Siwou Kopu a Borůvkový Vrch 859 m.n.m. kde na chvíli uhýbám z hranice po červené k prameni Stráž,kde nabírám vodu a vařím polívku k obědu.Od pramene už je to kousek na Špičák 957 m.n.m. a přes vrch Pomezný a Břidličný scházím do sedla Peklo,kde se taky dá nabrat voda.

                                                               Zde stála vesnice Hraničky  

  Z Pekla se jde na Kovadlinu 988 m.n.m. kde jsou pěkné rozhledy a jedna schovaná skalní vyhlídka,kde loguju další GC.Na Kovadlině a dalších místech jsou umístěny informační tabule tzv.stezky Solidarity - za komunistů se tu scházeli disidenti z čech a polska a předávali si samizdaty,pašovali se uprchlíci atd.Na fotkách je vidět třeba Havel,Ruml a další.Fakt zajímavé čtení,doporučuji dohledat někde na wikipedii.

skalní vyhlídka na Kovadlině

 Teď už se počasí zase začíná kazit,fouká a mlha stoupá směrem ke mně.Pokračuji přes Karkulku a Klínový Vrch ,teď už je regulérně zataženo,v stoupání na Smrk 1107 m.n.m. se začínají objevovat zbytky sněhu a mlha houstne jak mlíko.Dost se taky ochladilo a tak z odpočívadla na vrcholu odcházejí poslední turisté.Sluníčku se naposledy povede prodrat skrz mraky a je z toho fantastická podívaná na sousední vrch Brousek a dál na Králický Sněžník.

západ slunce na Smrku

 Nejdřív uvažuji o tom,že přespím v přístřešku a tak vybaluji věci a vařím večeři,ale lavice je úzká,začíná foukat a navíc mě dochází voda a tak hážu věci zpátky do batohu a scházím pro vodu k potoku u pramene Brousek a od něj stoupám do smrkového pralesa ,kde chvíli před setměním najdu mezi zbytky sněhu rovný plácek na spaní.Tady nefouká,stavím stan a lezu do spacáku,chvíli na to začíná pršet a prší celou noc.
Konec první části.Fotky najdete tady. Deu